PodAKAst č. 6: Kateřina Hrubešová s Martinem Cachem a Ivanem Davidem o tom, jak se neoběsit na paragrafech při práci s nástroji AI

V dnešní době se umělá inteligence (AI) stává pro mnoho firem v reklamním průmyslu nezbytnou součástí jejich strategií, stává se běžnou součástí agenturní práce a během několika měsíců bude standardem.

S příchodem AI nástrojů, jejich aktualizací a rozšiřující se možností užití a se zvyšujícím se počtem konkrétních nástrojů nebo jejich agregátorů vyvstávají otázky ohledně se právního prostředí. Týká se to především ochrany spotřebitele, klienta a vlastně i agentury. Je to zatím pole neorané, většinou máme minimální právní povědomí, maskované geekovským nadšením.

V podcastu si vysvětlíme, v čem tkví nebezpečí a úskalí užití nástrojů AI v agenturní práci a na co si máme dávat pozor při práci s nimi. Tedy zkráceně: Hlavním cílem našeho šestého podcastu je prakticky ukázat, poradit a informovat o tom, jak se při práci s nástroji umělé inteligence neoběsit na paragrafech.

Na jaká témata odpovídali dva odborníci na slovo vzatí, Martin Cach – specialista na ochranu osobních údajů, a Ivan David z advokátní kanceláře KMVS?

například kdo má odpovědnost za dílo, které agentury poskytují klientovi
jak mohou agentury i klienti bojovat proti nekalé soutěži
je možné nasypat do AI osobní údaje, anebo dokonce i citlivé osobní údaje. A pakliže ano, jak na to může reagovat klient
je moje dílo vytvořené za pomoci nástrojů AI skutečně dílo?
kdo bude platit vlastníkům děl za užití AI. A je to vůbec reálné?

Pokud vás toto téma zajímá, pak neváhejte a poslechněte si názory těch zasvěcených. Nejlepší na celém povídání je totiž to, že podAKAst nám ukazuje, že i právníci mohou mluvit srozumitelně.

A teď už to hlavní. PodAKAst č. 6 si poslechněte tady. Na našem plnícím se kanále Spotify.

Právní doporučení k užití AI jako nástroje pro práci v kreativním průmyslu pak vydala i AKA a vy je najdete zde, anebo rovnou ke stažení tady.

A tím naše podAKAsty nekončí. Sledujte nás.